Žalmy

Pro vedoucího chval – na machalat. Davidův žalm k meditaci. Blázen si v srdci říká: Bůh není. Lidé jednají zvráceně, páchají špatnosti. Není, kdo by činil dobro. Bůh shlíží z nebes na lidské syny, aby viděl, zda je někdo rozumný, zda někdo hledá Boha. Všichni společně odpadli, jsou zvrácení. Není, kdo by činil dobro, není ani jednoho. Opravdu tomu nerozumějí činitelé nepravosti, kteří pojídají Můj lid, jako by jedli chléb, a kteří k Bohu nevolají? Jednou se budou třást strachem, jaký ještě nebyl. Vždyť Bůh rozmetal kosti těch, kdo tě obléhali. Zahanbils je, neboť Bůh je zavrhl. Kéž by byla Izraeli dána ze Sijónu spása! Až Bůh změní úděl svého lidu, bude Jákob jásat, Izrael se bude radovat. (Žalm 53)

Píseň stupňů. Pozvedám své oči k tobě, jenž na nebesích trůníš. Hle, jako oči otroků k rukám jejich pánů, jako zraky otrokyně k rukám její paní, tak naše zraky vzhlížejí k Hospodinu, našemu Bohu, dokud se nad námi nesmiluje. Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi, už jsme dost nasyceni pohrdáním! Naše duše je zcela přesycena posměchem sebejistých a pohrdáním pyšných. (Žalm 123)

Píseň stupňů, Davidova. Zaradoval jsem se, když mi řekli: Půjdeme do Hospodinova domu. Naše nohy již stojí ve tvých branách, Jeruzaléme. Jeruzalém je zbudován jako město, které je uzavřeným celkem. Tam vystupují kmeny, kmeny Hospodinovy, svědectví Izraeli, aby vzdávaly díky jménu Hospodinovu. Vždyť tam stojí soudní stolce, stolce domu Davidova. Žádejte o pokoj pro Jeruzalém! Ať se daří těm, kdo tě milují! Budiž pokoj na tvých valech, mír ve tvých palácích! Kvůli svým bratřím a svým blízkým prohlašuji: Kéž je v tobě pokoj! Kvůli domu Hospodina, našeho Boha, usiluji o tvé dobro. (Žalm 122)